Recenze: Smečka (1)

5. června 2017 v 21:17 | Mirimë (Karolína Kahounová) |  Další

Milí čtenáři,

rozhodla jsem se na svém blogu uveřejňovat recenze knih, které jsem psala v roce 2013. Přijde mi jako škoda, že se zde neobjevily :), jelikož vás můžu inspirovat typy na zajímavé knížky.
Tohle byla první recenze, jíž jsem vůbec napsala. Bohužel mé příspěvky do literárního časopisu, kam jsem přispívala, nesměla nikdy přesáhnout délku dvou stran A4. Trochu mne to omezovalo, často jsem cítila potřebu rozepsat se daleko více...
Tento článek by si zasloužil spoustu vysvětlivek, jak se znám, ale vystačím si pouze s jednou: k bodu Jazyk. Ráda bych poznamenala, že jsem svou poznámku s nahrazením slova přeměnit se v převtělit myslela tak, že překladatel mohl zasáhnout do textu, a upravit ho, aby byl srozumitelnější. Nebo sama autorka se mohla snažit nalézt jiné možnosti, jak čtenářům poskytnout ihned pochopení, že Calla opravdu nečmuchá jako vlk i v lidské podobě. :D (Například výrazem stát se vlkem namísto přeměnit se by nic nezkazila... pokud by to bylo zrovna vhodné.) Při literární tvorbě při výběru slov záleží s převahou případů na konkrétní části textu, na níž autor pracuje. Když člověk čte, ať už po sobě nebo tvorbu někoho jiného, všímá si slov zopakovaných blízko u sebe, a nepamatuje si, jestli na páté stránce zpátky náhodou nestálo: přeměnil se, které vidí před sebou napsané znovu. Všude by se hodily jiné výrazy, pustila bych se prakticky do dalších úprav textu, na kterém mi vlastně nezáleží... Musela bych se vyjadřovat ke strašným maličkostem o knize... což není možné.
Snad chápete, jak jsem předchozí odstavec myslela. Vybavuji si, že z této mé poznámky si tehdy mí spolužáci dělali legraci. Trochu se mě to dotklo. (Myslím, že nepochopili, jak jsem část Jazyka myslela.) (Neptejte se, jakto, že si to pamatuji. Já vůbec netuším :D...)

Snad se vám recenze bude líbit, i když je taková... narychlo :D,
Karolína (Mirimë)



Všechny tři díly série Smečka jsem dostala k Vánocům. Nevěděla jsem, co si přát pod stromeček za knížky, a tak jsem dala na recenzi na jednom blogu. Navíc jsem o této knížce slyšela i další chválu (teda alespoň o prvním dílu, o němž je tahle recenze, o druhém ani o třetím jsem toho tehdy příliš nevěděla).

Měla jsem ze začátku trochu pochyby, zda se budou knihy líbit i mně. Možná proto, že celá trilogie spadá do žánru Young adult (tento pojem vysvětlím dále v textu), možná taky proto, že Smečka pojednává výhradně o vlcích, vlastně o vlčích lidech, lidech, kteří se mohou převtělit do vlka. A musíte uznat, že je to trochu jako s vlkodlaky (i když je pravda, že když si přečtete knihu, zjistíte, že je to celé scsložitější než na první pohled vypadá. Jak vlastně vznikl první Ochránce?) Mně přijde, že knihy s vlkodlaky jsou trochu klišé, v dnešní době jich je možná až moc, a právě proto jsem se Smečky trochu bála. Každopádně obálka se mi zamlouvala, což mě překvapilo, protože obálky, na kterých jsou výhradně obličeje, se mi nelíbí.
Nakonec mne ale Smečka příjemně překvapila.


Život sedmnáctileté Cally Torové je předem daný už od jejího narození a řízený podle přísných pravidel. Je totiž jednou z Ochránců, lidí, kteří se mohou přeměňovat ve vlka. Stačí nepatrný impulz nebo jen drobný pocit ohrožený a Calla se promění ve vlka. Ochránci jsou podřízeni Strážcům, jejichž prapředek pomocí magie utvořil prvního Ochránce, který mu zachránil život. Ochránci, jejichž krev dokáže léčit, jsou za odměnu pod ochranou Strážců, kteří jim poskytují jídlo, platí za ně vzdělání…

Alespoň tohle Calle vyprávěli od té doby, co se narodila…


DĚJ - 7/10

Je pravda, že jsem si knihu vybrala taky proto, že po dlouhé době jsem potřebovala něco "romantičtějšího", ale zase jsem nechtěla nějakou úplnou slaďárnu… A tohle je má první Young adult. Pro ty, co neví: Young adult dost často napsal mladý spisovatel/spisovatelka, ve většině případě spisovatelka. Příběh je romantického rázu a vyskytuje se v něm tzv. "milostný trojúhelník" (tady doufám, že už každý z váš ví, co tento pojem znamená :D). Nejsem si jistá, zda Young adult MUSÍ být fantasy, ale v životě jsem neslyšela o knize, která by spadala do tohoto žánru a fantasy přitom nebyla.

Zaujala mne hned první kapitola, kdy Calla zachránila lidského mladíka Shaye před medvědem grizzly, který ho napadl. Jenže pak se děj až moc zbytečně vleče… Dokonce jsem si říkala, jestli neudělali chybu, když k anotaci napsali: třídílná akční a zároveň romantická fantasy série, protože několik (=až moc) kapitol po záchraně Shaye se žádná akce neobjevovala.

Ale zase se mi líbí, jak autorka hezky za tu dobu "bez akce" vykreslila prostředí mezi smečkou mladých Nightshadeů, které velí právě Calla, a Baney. Jejich vůdcem je Renier Laroche. Calla si má právě jeho vzít v den svých osmnáctých a jeho narozenin, což je už za pár týdnů! Obě dvě jejich smečky se mají spojit a Calla s Renem jim budou velet a poslouchat příkazy Strážců.

Ze začátku jsem se ve vztazích postav trošku ztrácela, v knize se v průběhu několika kapitol objevovalo možná až příliš nových, méně hlavních postav - máma Cally, její táta, Strážkyně Lumine, Calliin mladší bratr Ansel, členové Calliiny i Renovy smečky, učitelé na střední… a pak tam byla ještě řeč kdoví o kom (například o dalších Strážcích či o otci Rena). Ale nakonec jsem si všechno vyjasnila. Kniha mi v té době začínala už nudit, protože mi připadala nezáživná... do té doby, než se na scéně znovu objevil Shay.

Pak už kniha ubíhala tím správným tempem a byla plná zvratů, akce a nepředvídatelného děje.

Akorát mi připadalo, že konec je takový "moc narychlo", ale zas tak úplně strašné to nebylo…


JAZYK - 8/10

Styl autorky se mi docela zamlouvá. Hlavní vypravěčkou příběhu byla Calla, takže Smečka byla psána z jejího pohledu, v 1. osobě jednotného čísla. Poměrně snadno se do její role vcítíte. Andrea Cremerová psala už v dětství, ale Smečka je její prvotinou, první knížka, s níž se pustila na profesionální dráhu. Je znát, že už má se psaním nějakou zkušenost, i když mi sem tam taky něco vadilo. Například občas v knize nebylo napsané, že se Calla či někdo ze Smeček přeměnil, takže mi to chvíli třeba nedávalo smysl, jakto, že Calla čmuchá a leze po zemi, ale nakonec mi došlo, že se asi měla přeměnit.

Ale je pravda, že mít desetkrát na stránce "přeměnil se" by na kráse jazyka nepřidalo. Stejně by se ale mohlo použít třeba "převtělil se", ale mám dojem, že pro obě tyto slovesa v angličtině existuje pouze jeden výraz :D… A originál je právě přeložený z angličtiny. TO JEŠTĚ MUSÍM POCHVÁLIT PŘEKLAD!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Blogujeme Blogujeme | 12. června 2017 v 17:23 | Reagovat

Ahoj jestli ráda bloguješ, tak zdarma postuj svoje webovky na Facebook stránce blogujeme

https://www.facebook.com/groups/623539124507462/?fref=ts

2 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 13. června 2017 v 16:32 | Reagovat

[1]: To dělat nebudu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama