Recenze: Drakie (2)

10. listopadu 2017 v 20:20 | Mirimë (Karolína Kahounová) |  Další
Omlouvám se za rozdělení na 2 části. Bohužel, dovolený počet znaků na jeden článek je maximálně 40000...


JAZYK - 9,5/10
Sice to bude má chyba, ale musím říct, že jsem si na styl psaní zvykala poměrně dlouho, než jsem se dokázala do knihy správně "zakousnout" (a že jsem se do ní pak zakousla až až)! Drakie je totiž psána ich-formou, vypravěčkou příběhu je Jacida a na tento styl psaní si já osobně zvykám poměrně dlouho. Jenže čas v této knížce je poněkud nevyzpytatelný :D… Drakie je někdy psána v přítomném čase, někdy v budoucím… kdo si na to má jako zvykat?! Ale ne, dospěla jsem k závěru, že to nebyla ani chyba autorky, ani překladu, ale že to byl úmysl :D.

Nakonec se mně Drakie takhle četla dobře, myslím, že lépe, než kdyby měla autorka vyhraněný pouze jeden jediný čas, kterým by měla napsat tuto knihu. Pouze nejsem zvyklá číst knihy v jiném než v tom minulém.

Když jsem byla už u scénky, kde Jacidina matka spolu s Jacidinou sestrou Tamrou společně přemluví (nebo spíše unesou) hlavní hrdinku, aby společně uprchly z kmene do Chaparralu, města ležícího uprostřed pouště, vzdáleného téměř sto padesát kilometrů od Las Vegas, kniha se mi už četla dobře.

Je jasné, že v takové pustině Jacidina dračí půlka zchřadne. Tyto vypjaté chvíle jsou napsány velmi hezky a výborně se do Jacidy vcítíte. Avšak její matka a sestra nikoli. Maminka Jacidy svou dračí část už před tolika lety zabila a Tamra též nemá pro svou sestru pochopení a touží po normálním životě, jaký jí nikdy nebyl dopřán…

Když se totiž v jedenácti letech Jacida poprvé převtělila v draka a ukázalo se, že umí dštít oheň, Tamra byla kmenem dlouho přehlížená, všichni si všímali pouze její sestry. I Cassian, temný onyx, do něhož byla Tamra už celá léta zamilovaná…

Teď, když je jí šestnáct (Jacida a Tamra jsou totiž dvojčata), je jasné, že se už nikdy nepromění…

Jenže Jacida opravdu nedopustí, aby její dračí polovina zahynula…

Jinak se mi styl psaní docela zamlouval. Některé opravdu hezké výrazy do příběhu perfektně zapadaly. Specifické pro jazyk byly trošku kratší věty, které se sem ale tak nějak hodí, přidávají na tajuplnosti. V tomto příběhu se dost opakovala slova. Neumím to přesně vyjádřit, kdybyste si Drakii přečetli, tak pochopíte. Můžu říct jen toto: Ne, byl to úmysl a vůbec to nebylo ošklivé. Obzvláště se tohle "opakování slov" vyskytovalo v napjatých chvílích a stejně jako kratší věty nic jiného, než že příběh zkrášlovaly. Je vidět, že se paní Jordanová psaní už nějaký čas věnuje.

Jenže kvůli občasným (opravdu občasným) "hluchým místům" trochu strhávám. Každopádně to mohla být i chyba překladu, i když tady je překlad krásný.

POSTAVY - 6/10
Takže tu máme Jacidu. Jacida je statečná, inteligentní, tvrdohlavá, cílevědomá, trpělivá a neústupná. Ze začátku mi přišla trochu sobecká a občas nebyla schopná empatizace do svých jediných příbuzných, které se v příběhu vyskytovali, tedy své matky a sestry. Jenže nakonec si ve svých vnitřních pochodech uvědomila, jak to Tamra měla těžké a uznala to, že si nakonec zaslouží mít lepší život, žít normálně jako snad každá šestnáctiletá holka a nebýt přehlížena. Někdy mi připadalo, že se chová namyšleně, ale to, alespoň myslím, nejspíš nebyl záměr, spíš to měla být hrdost nebo tak něco. Její charakter byl vykreslen krásně, ale co charakter Willa Rutledgeho?

Ten mně přišel takový nemastný neslaný. Jako kdyby se paní Jordanová nemohla pořádně rozhodnout, jaký bude. Ale co… uvidíme v dalších dílech, třeba se to tam vylepší…

Myslím však, že ostatní postavy v tomhle ušly.

ORIGINALITA - 9/10
Stále si nemohu vynachválit pointu knihy… Autorka měla rozhodně na čem "stavět" :D. Myslím, že je zajisté originální nápad napsat něco o potomcích draků, to se hned tak nevidí. Jistě, v knížce se vyskytovalo i pár věcí, které vidíme téměř v každé páté nebo šesté, jenže ten hlavní nápad se mi skutečně zamlouval a to je to hlavní.

PŘEDVÍDATELNOST - 8,5/10
Ta je možná jedním z největších plusů Drakie. Když se asi v polovině díla na scéně znovu objevil Cassian, zaskočilo mě to. Bylo pro mě docela šokem, když jsem se dozvěděla, proč vlastně doopravdy Jacida, Tamra s jejich mámou uprchly.

Avšak jak je mým zvykem, když jsem se chýlila ke konci, už ZASE jsem se dívala do knihy dopředu, tentokrát asi o padesát až osmdesát stránek. Takže to "tajemství" s Willem mně bylo tak napůl prozrazeno, naštěstí jsem si to ale nestihla přečíst celé :D.

Přesto mě "to" docela slušně překvapilo J. Ach… proč Drakii Jordanová musela ukončit zrovna v takové napínavé chvíli?! Snad se mně do rukou co nejdříve dostane pokračování!

PROPRACOVANOST - 6/10
Ze začátku mně lezlo krkem, že jsem spoustu věcí nechápala… to ani ne, ale dost věcí tam nebylo vůbec vysvětleno. Docela mě zajímalo, jak je možné, že se draci zrovna vyvinuli v "drako-lidi" (či jak je vůbec nazvat :D). Počkat… tohle bylo napsáno vlastně až někde v polovině knížky, i když to stálo v anotaci. Spousta dalších věcí, které by mě zajímaly, se v knize neobjevovaly… a když už, tak až v její půlce. Myslím, že by to chtělo větší "hloubku". Možná že se však tyto otázky a jejich odpovědi objeví podrobněji až v dalších dílech.

Sice chápu, že hlavní hrdinka nebloumá nad věci, s nimiž se potkává dennodenně nebo je už dávno zná, ale opravdu by tam nějaké to vysvětlení neuškodilo. Tohle mě na propracovanosti vadilo asi nejvíc.

LÁSKA - 6,5/10
Jsem toho názoru, že láska hlavních hrdinů není zas tak nějak originální, nebo výjimečná. Zas se tu totiž vyskytuje jedno veliké klišé v podobě milostného trojúhelníku. Počkat… vlastně to není jeden milostný trojúhelník. Oni jsou tu nakonec dva. A ten druhý je dokonce originální.

celkové hodnocení: cca 7/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pidivous Pidivous | E-mail | 31. prosince 2017 v 14:12 | Reagovat

Ten děj té první knihy je tajemný, ale někdy moc rozvláčné, tak snad druhý díl zůstane stejně tajemný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama